Na trampy si vzpomněl i číšník v restauraci zvané Dřevák v Jetřichovicích, kde začíná zhruba patnáct kilometrů dlouhá turistická stezka klikatící se krkolomnými soutěskami a po úbočí rozeklaných pískovcových skal až k největšímu přírodnímu lákadlu zdejšího regionu – Pravčické bráně. 

Josef Dvořák retrográdně (tj. s velkým časovým odstupem, někdy v roce 1992) začal tvrdit, že trojici viděl poslední den jejich života, když se mezi 16. až 17. hodinou pokusili nelegálně vstoupit na Pravčickou bránu, u níž on hlídal parkoviště a vybíral vstupné.

Dne 29. června 1987 mezi 16:00 a 17:00 viděl Pavla, Lenku a Petra, jak neoprávněně přelézají zátaras u Pravčické brány, a pokusil se zakročit. Údajně informoval pohraniční stráž, ale později tvrdil, že stráž nevolal, což vyvolalo pochybnosti o jeho výpovědi. Je také spojován s dalším případem zmizení dvou dívek v roce 1988, které rovněž viděl jako poslední. To, že tento člověk se ve dvou případech záhadného zmizeni/smrti stal posledním, kdo viděl oběti, se mi jeví jako krajně nepravděpodobné.

Tento člověk ovšem přišel obdobně zpětně s dalším svědectvím, které by ho opět stavělo do pozice posledního člověka, který viděl zmizelé, patrně zavražděné, stopařky.
To si myslím, je extrémně nepravděpodobné, že by obojí nastalo. Naopak si myslím, že je extrémně pravděpodobné, že tento člověk si nejméně jednu, možná obě události prostě vymyslel!