Při dalším pátrání po hřebeni skalního masivu byly objeveny pod nízkým převisem, 120 metrů od Lenčina „hrobu“, dvě modré turistické krosny s hliníkovým rámem, horolezecký modro-červený batoh a kytara s prasklou kobylkou v hnědo-zeleném pouzdře.

„Místo na mě působilo tak, že byly batohy uschovány, neboť byly pod převis urovnány tak, aby byly kryty padlým kmenem stromu a rostlým kapradím, a nalézaly se asi patnáct metrů od převisu, kde bylo ohniště a možnost přenocovat pod širým nebem. Podle vnějších znaků ležely krosny na místě delší dobu,“ nadiktuje do protokolu jeden z příslušníků Veřejné bezpečnosti.

V popisovaném tábořišti, které připomíná mělkou jeskyni, je složeno několik igelitových pytlů, na plochém kameni stojí svíčka, kotlík a na zemi v suchém listí pivní láhev značky Kapitán s ruličkou papíru uvnitř.

„V tu dobu vše působilo jako sebevražda s dopisem na rozloučenou. Po zjištění, že v dopise jsou jen nějaké bezcenné zprávy a pozdravy, připadala mi celá věc jinak. Dva muži mrtví vedle sebe. Jeden má svázané ruce pod sebou. Oba jsou přikryti větví. Žena je zahrabaná a věci, které by mohly prozradit jejich přítomnost, někdo nastrká do spacího pytle a shodí ze skály…“ svěří se později policista, který batohy v kapradí objevil.