Havlová, Eva
Matka Petra Havla. Po léta aktivně pátrala po vrazích svého syna. Úzce spolupracovala s Jindřichem Straussem a přijala jeho teorii o vině Ladislava Foršta, kterou následně šířila v médiích. Její neúnavná snaha udržela případ v povědomí veřejnosti.
Foršt, Ladislav npor. nebo mjr.
Ladislav F. byl velitel místního oddělení OSH v Hřensku a hlavní podezřelý podle teorie Jindřicha Strausse. Strauss ho obviňoval ze sadismu a odpovědnosti nejen za trojnásobnou vraždu, ale i za další zločiny. Zmiňoval také, že měl za sebou parašutistický výcvik. Proti jeho vině stojí několik protiargumentů, především pochybnost, že by celý státní aparát (Veřejná bezpečnost,
Strauss, Jindřich
Jindřich Strauss sehrál v případu dvě zásadní role. Jako horolezec byl součástí policejní pátrací akce, během níž nalezl ostatky Petra Havla a Pavla Plška. Současně se stal tvůrcem dominantní vyšetřovací teorie, která na desítky let ovlivnila směřování pátrání. Straussova teorie: Jeho hlavní tezí bylo, že pachatelem trojnásobné vraždy byl velitel místního oddělení OSH Ladislav F. (Foršt).
Brýle Pavla Plška
Nález brýlí je jednou z největších anomálií případu. Byly nalezeny pohraničníkem Bohumilem Šmardou až tři roky po činu. Okolnosti nálezu jsou vysoce podezřelé: Navíc další pohraničník, Stanislav Křížek, později lživě tvrdil, že brýle našel on, a to jen dva měsíce po nálezu těl. Fakt, že dva příslušníci OSH podávají prokazatelně nepravdivé informace o stejném klíčovém důkazu,
3 krosny a kytara (schované)
A krosny/batoh: „Místo na mě působilo tak, že byly batohy uschovány, neboť byly pod převis urovnány tak, aby byly kryty padlým kmenem stromu a rostlým kapradím, a nalézaly se asi patnáct metrů od převisu, kde bylo ohniště a možnost přenocovat pod širým nebem. Podle vnějších znaků ležely krosny na místě delší dobu,“
Pozůstatky Lenky (mělký „hrob“ ve skalní průrvě)
k té zemině (hrabance) na ženských pozůstatcích – určitě byly nějaké silné deště, to mohlo být klidně z toho. Ne snad, že by to bylo podstatné, ale nemusel to udělat někdo po smrti dotyčné)
Lebky Petra a Pavla
2 lebky, mužské, jejichž nález spustil vyšetřování. Nalezeny byly „u sebe“, ale jaká vzdálenost mezi nimi byla, těžko říci. Informace se pohybuju od takřka dotyku po 1,5 metru. Jedna z lebek byla údajně ve zvířecím lejně. Co se týče orientace, pozice lebek, nejsou žádné informace. Ve spise je, ze v okruhu 100m u tech lebek
Tábořiště „Garsonka“ (kotlík a ohniště)
Za tábořiště lze považovat převis „Garsonku“ vzhledem k uložení kotlíku v jejím výklenku.Neoficiální tábořiště v oblasti Českosaského Švýcarska, severně nad Gabrielinou stezkou spojující Meznou Louku a Pravčickou bránu.