Bývalý milý Viktorie patřil ke skupině, která jako první prohledala statek a našla těla, se kterými dokonce před příjezdem policie manipulovala. Podle svědků prý opakovaně křičel:

„Kde je můj syn Josef?“

A dobýval se do obytné části pomocí klíče, který před vraždami hlásil Andreas jako ztracený. Podezření vůči němu přetrvávalo řadu let a ačkoli se Lorenz nijak netajil svou nenávistí vůči Andreasovi, jakoukoli spojitost s vraždami vytrvale odmítal. Dokonce zažaloval několik svých nejhlasitějších kritiků za pomluvu a vysoudil na nich nějaké peníze. Lorenz zemřel v roce 1941 a až do konce života trval na své nevině.

Více než tři roky po smrti svého manžela Viktorie tajně zahájila romantický vztah s pohledným 48letým vdovcem Lorenzem Schlittenbauerem, který žil jednu míli od Hinterkaifecku. Brzy otěhotněla a Lorenz, v domnění, že dítě je jeho, ji požádal o ruku. Andreas Gruber nehodlal dovolit své dceři, aby se znovu vdala, a nestaral se o to, jestli si lidé myslí, že dítě je jeho. Viktorie neochotně poslechla svého otce a ukončila svůj vztah s Lorenzem. Otcovství malého Josefa nebylo nikdy jasně prokázáno.

(přesné datum neznám)

Lorenz Schlittenbauer zemřel a ještě na smrtelné posteli přísahal, že s vraždami neměl nic společného.

„farář Haas z Waidhofenu se na jaře roku 1931 jednou vyjádřil v tom smyslu, že vrah z Hinterkaifecku pravděpodobně už není naživu, zároveň se ale odvolal na zpovědní tajemství. Snahy ve Vatikánu, jejichž cílem bylo zprostit faráře Haase tohoto tajemství, byly úspěšné. Haas, který byl mezitím převelen do Augsburgu a trpěl vážnými srdečními potížemi, krátce nato zemřel na infarkt; takže když z Říma dorazilo povolení k výpovědi, Haas už nebyl mezi živými.“ (policejní zpráva Xavera Meiendrese, 12. 8 .1948)

(den a měsíc je mi neznámý, proto je uveden fiktivní první den v roce)